Upozornění: Tento článek slouží pouze jako obecný informativní přehled o plemeni. Pro podrobnější informace o dalších aspektech plemene a jeho specifikách kontaktujte oficiální chovatelský klub plemene v České republice.
FCI skupina 3
Zdroj: Google.com
Původ plemene Anglický miniaturní bullterrier
Miniaturní bullterrier vznikl v Anglii v 18. až 19. století, přičemž jeho předky byli bulldog a teriér. Tento kříženec byl šlechtěn s cílem spojit sílu a odvahu bulldoga s rychlostí a obratností teriéra. Původně byl chován jako lovecký pes na lov malých škůdců, jako jsou krysy a kuny. Bohužel, podobně jako mnohá jiná silná plemena, byl v určité době zneužíván na psí zápasy.
Charakteristická „vajíčkovitá“ hlava, která je pro plemeno ikonická, vznikla až později, přičemž zásadní vliv na tento vzhled měl anglický obchodník James Hinks. V důsledku světových válek se populace mini bullterriera v Anglii výrazně snížila a téměř zanikla. Znovu se jej podařilo zachovat až skupině anglických nadšenců, kteří v roce 1938 založili klub miniaturních bullterrierů a bojovali za jeho uznání. Tento cíl byl dosažen až v roce 2011, kdy plemeno uznala organizace FCI jako samostatné.
Povaha Miniaturního Bullterriera
Miniaturní bullterrier je ve skutečnosti velmi přátelské plemeno, vyznačuje se silnou loajalitou, veselou povahou a pozitivním vztahem k rodině. Při správné socializaci je vhodný i k dětem, avšak je třeba pamatovat na jeho energický temperament, aby v zápalu hry děti neúmyslně nezranil. Je odvážný, energický a má vysoký práh bolesti, díky čemuž zvládá hlučné a aktivní prostředí.
Je to pes s vlastní hlavou, který plní povely jen tehdy, když to uzná za vhodné. Miniaturní bullterrier potřebuje majitele, který je důsledný a laskavý, schopný pracovat s ním jemnou, ale pevnou rukou. Ačkoliv se přizpůsobí městskému prostředí, potřebuje dostatečnou mentální i fyzickou stimulaci, aby byl spokojený.
Vzhled Miniaturního Bullterriera
Miniaturní bullterrier má nezaměnitelnou, hladce zaoblenou hlavu bez výrazného stopu, která je považována za typickou „vajíčkovitou“ nebo „klabonosou“. Jeho tělo je krátké, svalnaté a kompaktní, připomínající sud, přičemž hrudník je hluboký a žebra dobře klenutá. Tento pes má krátkou, lesklou a přiléhající srst, která ještě více podtrhuje jeho atletické proporce.
Standard FCI stanovuje maximální výšku v kohoutku na 35,5 cm, přičemž ideální hmotnost se má pohybovat mezi 11–15 kg, v souladu s robustní stavbou těla, přičemž samci bývají o něco mohutnější než samice. Barevné varianty jsou různé: bílá, černá, červená, žíhaná, trikolóra či různé kombinace s bílými znaky. Skvrny na zádech jsou však považovány za nežádoucí.
Výcvik Miniaturního Bullterriera
Toto plemeno je tvrdohlavé a vyžaduje zkušeného a trpělivého majitele, který dokáže udržet důsledný režim výcviku. Miniaturní bullterrier má svou hlavu, a proto bývá složitější na výchovu ve srovnání s méně nezávislými plemeny. Pozitivní metoda výcviku je nutností – miniaturní bullterrier reaguje nejlépe na odměny a povzbuzení. Potřebuje důslednou socializaci již od štěněčího věku, aby se zajistilo, že se bude chovat přátelsky vůči jiným psům a lidem.
Výcvik je důležitý i kvůli jeho vysoké energii a potřebě pohybu. Toto plemeno není vhodné na složité sportovní disciplíny, ale oblibuje hry, aportování, agility a jiné aktivity, kde si může vybít svou energii. Odměnou za dobře odvedenou práci pro něj může být kvalitní tréninkový pamlsek, což může zvýšit jeho ochotu plnit povely.
Starostlivost o Miniaturního Bullterriera
Srst mini bullterriera je krátká, hladká a snadno udržovatelná. Občasné česání a pravidelné koupání s šamponem pro citlivou pokožku jsou postačující, přičemž je důležité věnovat pozornost zejména oblasti tlapek, hlavy a břicha. V chladném období může být náchylný na suchost tlapek, proto je vhodné používat ochranný pudr nebo balzám na tlapky.
Energetická potřeba mini bullterriera je vysoká, a proto se hodí spíše pro aktivní majitele, kteří mu dokážou zajistit dostatek pohybu, například v podobě procházek, běhu nebo aktivních her. Zajištění denní dávky pohybu je nezbytné, aby zůstal spokojený a předešlo se destruktivnímu chování.
Tento pes je velmi orientovaný na člověka a má vysokou potřebu společenského kontaktu, což znamená, že není vhodný pro majitele, kteří ho často nechávají samotného. Pro bezpečnost a klid psa může být vhodné, pokud během nepřítomnosti majitele zůstane v ohrádce nebo kleci.
Zdraví plemene
Miniaturní bullterrier je poměrně zdravé plemeno, ale vzhledem k dědičným predispozicím je důležité testovat ho na určité zdravotní problémy, které zahrnují:
- Dysplazie loktů a kyčlí: Onemocnění kloubů časté u větších plemen, ale může se objevit i u miniaturních bullterrierů.
- BAER test sluchu: Především u bílých jedinců, kteří mají zvýšené riziko vrozené hluchoty.
- Luxace pately (vysunutí čéšky): Stav postihující kolenní klouby, častější u malých plemen.
- PLL (Primární luxace čočky): Dědičné oční onemocnění, které může vést ke slepotě.
- Lethal acrodermatitis (LAD): Závažné kožní onemocnění s genetickou predispozicí.
Je důležité, aby byli chovní psi důkladně testováni a certifikováni, zejména v oblastech, jako jsou testy srdce, testy na ledviny, klouby a genetické testy zrakových a sluchových problémů. Odpovědný chov je klíčový, protože některá genetická onemocnění se mohou projevit později v životě.
Krmení Miniaturního Bullterriera
Miniaturní bullterrier má sklony k rychlému přibírání, proto je nutné pečlivě vybírat krmivo s vysokým obsahem bílkovin a bez přídavných látek, jako jsou kukuřice či pšenice. Krmení by mělo být rozděleno na dvě porce denně, aby byla udržena stabilní hladina energie a předešlo se trávicím problémům.
Krmivo by mělo obsahovat vysoký podíl masa a zdraví prospěšné tuky, případně rybí olej na podporu zdravé kůže a srsti. Občasné přidání zeleniny nebo zdravých pamlsků je vhodné, avšak majitel by měl mít kontrolu nad denní dávkou kalorií.