Austrálský ovčák - kompletní přehled o plemeni

FCI skupina 1

Zdroj: Google.com

Původ plemene Australský ovčák

Název plemene může být trochu zavádějící – Australský ovčák totiž nepochází z Austrálie, ale jeho kořeny jsou v Severní Americe. Původ tohoto plemene není zcela jasný, ačkoli existuje několik teorií, konkrétní důkazy chybí. Jedna z nejpopulárnějších hypotéz říká, že baskičtí pastevci, kteří migrovali z Austrálie do USA během zlaté horečky kolem roku 1840, přinesli s sebou také své psy. Tito psi byli speciálně šlechtěni na práci se stády ovcí typu merino, označovanými jako australské ovce.

Australský ovčák si rychle získal pověst všestranného a schopného pracovního psa na rančích a farmách v USA. Jeho dovednosti v pasení ovcí a dobytka, stejně jako jeho strážní instinkty, zaujaly farmáře, což vedlo k dalšímu šlechtění tohoto plemene. Popularita plemene vzrostla zejména během rodeových a westernových vystoupení. První chovatelský klub pro australského ovčáka, Australian Shepherd Club of America, byl založen v roce 1957, přičemž oficiální standard byl schválen až v roce 1977. American Kennel Club uznal standard plemene v roce 1993 a mezinárodní kynologická organizace FCI ho přijala až v roce 1996.

Povaha australského ovčáka

Australský ovčák je pověstný svou temperamentní povahou, pracovní nasazením a vysokou vytrvalostí. Je to oddaný, inteligentní a učenlivý pes s přirozeným ochranářským instinktem. Jako skutečný pracovní pes si zachovává nezávislost a silnou vůli, ale zároveň je velmi orientovaný na člověka a touží potěšit svého majitele. Díky tomu je oblíbeným rodinným psem, avšak je třeba mít na paměti, že jeho energická a temperamentní povaha vyžaduje zkušený a důsledný přístup při výcviku.

Australský ovčák potřebuje jasné vedení a hranice. Výcvik musí být trpělivý, důsledný a empatický – tento pes rychle rozpozná nejistotu majitele a může ji zkusit využít ve svůj prospěch. Pokud však majitel dokáže nastavit pravidla a aplikovat metodu „cukr a bič“ přiměřeným způsobem, odmění se australský ovčák oddaným přátelstvím a bezproblémovým chováním.

Vůči cizím lidem je australský ovčák zpočátku ostražitý a vyčkává, dokud situaci důkladně nezváží. Pokud však vycítí, že nehrozí žádné nebezpečí, stává se přátelským a společenským.

Péče o australského ovčáka

Péče o srst australského ovčáka vyžaduje pravidelné česání, minimálně každý druhý den, aby se odstranily uvolněné chlupy a nečistoty. Srst tohoto psa je odolná vůči povětrnostním podmínkám díky husté podsadě, která je mírně zvlněná a obvykle hustší u psů než u fen.

Kromě srsti je důležitá péče o zuby, uši a drápky, a to minimálně jednou týdně. Tyto pravidelné hygienické úkony nejenže udrží psa v dobré kondici, ale také prohloubí váš vztah a důvěru mezi vámi.

Vzhled australského ovčáka

Australský ovčák je středně velké plemeno s atletickou, svalnatou a robustní stavbou těla, která však nepůsobí hrubě. Kohoutková výška psa je 51 až 58 cm, zatímco feny dorůstají výšky 46 až 53 cm. Průměrná váha se pohybuje kolem 22 kg.

Hlava je mírně klenutá a harmonicky ladí se zbytkem těla. Skus má být silný a nůžkový, uši trojúhelníkové, vysoko posazené a mírně se naklánějící dopředu nebo do stran, když pes zpozorní. Někteří jedinci mají přirozeně krátký ocas (natural bobtail), který se v zemích, kde není kupírování zakázáno, upravuje na maximální délku 10 cm.

Zajímavostí je, že australský ovčák se vyskytuje v 16 barevných variantách. Nejčastější jsou čtyři základní barevné varianty: černá, červená, blue-merle a red-merle. Zbarvení očí může být modré, jantarové, hnědé nebo jejich kombinace. Plemeno má striktně stanovené standardy, kde například nepigmentovaný nos nebo velké bílé skvrny nejsou akceptovány.

Výchova a trénink australského ovčáka

Někteří australští ovčáci stále pracují na farmách jako pastevečtí psi, ale mnozí jsou využíváni jako asistenční psi nebo rodinní společníci. Šlechtěním se plemeno rozdělilo na pracovní linii, kde se zachovává původní povaha a schopnosti, a na rodinnou linii, kde se klade důraz na klidnější povahu s potlačením pasteveckého instinktu.

I klidnější australský ovčák však potřebuje dostatek pohybu a mentální stimulace. Před pořízením je důležité si uvědomit, že jde o aktivní plemeno, které vyžaduje čas a prostor. Slabá povaha majitele nebo nedostatek hranic může způsobit problémy s jeho chováním.

Zdraví australského ovčáka

Australský ovčák může být náchylný k určitým genetickým onemocněním, nejčastěji dysplazii kyčelních a loketních kloubů, očním chorobám, jako je katarakta či progresivní atrofie sítnice, a některým neurologickým poruchám, například epilepsii.

Specifickou výzvou je tzv. MDR1 defekt – přecitlivělost na určité léky. Křížení dvou merle jedinců se v některých zemích zakazuje, protože může vést ke štěňatům s vrozenou slepotou nebo hluchotou.

Krmení australského ovčáka

Pro zdravý růst a dobrou kondici australského ovčáka je nezbytná kvalitní strava s vysokým podílem masa (50 %). Vyhýbejte se obilovinám, kukuřici, sóji a cukru. Ať už se rozhodnete pro syrovou stravu (BARF) nebo kvalitní suché krmivo, dbejte na dostatek živin, aby váš pes dostal v každé krmné dávce vše, co potřebuje pro zdraví a vitalitu.

S tímto komplexním přístupem bude váš australský ovčák spokojený, a hlavně zdravý společník, připravený na jakékoliv společné dobrodružství.

Upozornění: Tento článek je čistě informativní a nenahrazuje odbornou konzultaci nebo vyšetření zvířete veterinárním lékařem.