Braque Dupuy - kompletní přehled o plemeni

Elegantní, rychlý a mimořádně inteligentní ohař s aristokratickým vzhledem a nekompromisními loveckými schopnostmi. Poznejte plemeno, které bylo považováno za jedno z nejrychlejších mezi ohaři!

FCI Skupina 7

Braque Dupuy patřil do FCI skupiny 7 – Ohaři, sekce 1.1 – Kontinentální ohaři, typ "Braque".

Zdroj: David Hancock

Původ, historie a vývoj plemene

Braque Dupuy byl vyšlechtěn v regionu Poitou na západě Francie na začátku 19. století. Cílem bylo vytvořit mimořádně rychlého a elegantního ohaře, který by se odlišoval od robustnějších francouzských ohařů svou štíhlou stavbou těla a dlouhými nohami, díky čemuž by se stal extrémně obratným v terénu.

📜 Některé zdroje uvádějí, že za jeho šlechtěním stál muž jménem Pierre Dupuy, který chtěl vyšlechtit rychlého, inteligentního a efektivního loveckého psa. Jiné teorie tvrdí, že plemeno vzniklo v regionu Poitou ve Francii kolem roku 1808 a za jeho vznikem stáli bratři Omer a Narcisse Dupuy, vášniví lovci, kteří se rozhodli zkombinovat rychlost a eleganci chrtů s loveckými schopnostmi tradičních francouzských ohařů. Přesná historie není zcela zdokumentována, ale je jisté, že plemeno bylo velmi oblíbené mezi francouzskými lovci.

Braque Dupuy vznikl křížením několika plemen, přičemž mezi jeho předky patří:

✔ Braque Français – francouzský ohař, který dodal lovecké instinkty a čich.
✔ Greyhound – rychlost a aerodynamická stavba těla.
✔ Foxhound – výdrž a tvrdost při práci v terénu.

Výsledkem byl pes, který byl výrazně štíhlejší a rychlejší než tradiční francouzští ohaři a který se rychle stal oblíbeným mezi lovci v regionu Poitou.

Období největší slávy a následný úpadek

19. století

Braque Dupuy byl v 19. století považován za jednoho z nejrychlejších a nejlepších a nejuznávanějších loveckých psů ve Francii. Měl neuvěřitelný čich, rychlost a výdrž, což z něj dělalo specialistu na lov pernaté zvěře v otevřeném terénu. V tomto období byl považován za nejkvalitnějšího francouzského ohaře.

20. století – Pokles populace:

S nástupem nových plemen ohařů, jako jsou německý krátkosrstý ohař a anglický pointer, začala popularita Braque Dupuy klesat. Tato nová plemena nabízela podobné nebo lepší lovecké vlastnosti, což vedlo ke snížení zájmu o chov Braque Dupuy.

Meziválečné období – Kritický pokles:

Během první světové války došlo k výraznému poklesu populace plemene. Po válce se sice objevily snahy o jeho obnovu, zejména díky úsilí chovatele Gastona Hublota, který v roce 1899 napsal knihu "Le Chien Dupuy", avšak tyto snahy nebyly dostatečné k úplné revitalizaci plemene.

Druhá světová válka – Hrozba vyhynutí:

Druhá světová válka přinesla další úder pro plemeno Braque Dupuy. Počet čistokrevných jedinců dramaticky klesl a plemeno se ocitlo na pokraji vyhynutí. 

1963 – Poslední oficiální standard plemene:

Ačkoli FCI publikovala standard plemene, v následujících desetiletích se plemeno nepodařilo dostatečně obnovit. V roce 1960 kynolog Jean Castaing uvedl, že plemeno prakticky zaniklo a pokud se i vyskytovali jedinci podobní Braque Dupuy, šlo spíše o křížence bez jasného původu.

Současnost:

Dnes se Braque Dupuy považuje za vyhynulé plemeno. Přesto Mezinárodní kynologická federace (FCI) stále eviduje standard tohoto plemene, což umožňuje teoretickou možnost jeho obnovení v budoucnosti.

Porovnání s jinými ohaři:

Braque Dupuy se odlišoval od jiných ohařů svou výjimečnou rychlostí a štíhlou postavou, připomínající chrta. Na rozdíl od robustnějších plemen, jako je německý krátkosrstý ohař, byl Braque Dupuy vyšší a elegantnější, což mu umožňovalo rychlý pohyb v otevřených terénech. Jeho úzká hlava a dlouhé nohy byly přizpůsobené na rychlost, zatímco jiní ohaři měli spíše svalnatou a pevnější stavbu těla, vhodnou pro různorodé terény.

💡 Ačkoli je Braque Dupuy považován za vyhynulé plemeno, jeho genetické dědictví může přetrvávat v některých současných plemenech. Plemena jako Braque Français nebo anglický pointer mohou mít určité společné rysy s Braque Dupuy, zejména v loveckých schopnostech a tělesné stavbě. Přesto neexistuje přímé pokračování linie Braque Dupuy v současných plemenech.

Povaha a temperament plemene

Braque Dupuy byl inteligentní, rychlý a odvážný ohař, který v sobě spojoval špičkové lovecké schopnosti a vysokou míru samostatnosti. Patřil mezi mimořádně vytrvalá a rychlá plemena, přičemž si zachovával jemnou a přátelskou povahu.

Byl známý tím, že pracoval s velkou vášní a energií, přičemž se vyznačoval silným loveckým instinktem a výrazným stopovacím talentem.

👨‍👩‍👧 Vztah k rodině a dětem

✔ Byl něžný a přátelský, dobře se přizpůsoboval rodinnému prostředí.
✔ Silně se vázal na svého majitele, byl věrný a loajální.
✔ Měl mírnou povahu bez agrese, ale kvůli své energii potřeboval pevné vedení.
✔ Uplatnění našel v aktivních rodinách, které mu dokázaly zajistit dostatek pohybu.

🐕 Vztah k jiným psům a zvířatům

✔ Byl zvyklý pracovat v týmu s jinými psy.
✔ Při správné socializaci neměl problém s jinými zvířaty.
✔ Kvůli silnému loveckému pudu mohl pronásledovat menší zvířata, pokud nebyl trénován na poslušnost.

🔔 Strážní schopnosti a temperament

✔ Nebyl primárně strážním psem, ale měl silný smysl pro ochranu svého pána.
✔ Měl výrazný hlas, kterým dokázal upozornit na nezvyklé situace.
✔ Byl sebevědomý a ostražitý, ale zároveň přátelský k lidem.

Jaká byla výchova plemene?

Braque Dupuy byl mimořádně inteligentní pes, který se rychle učil, ale zároveň byl nezávislý a tvrdohlavý. Výcvik musel být důsledný, ale spravedlivý, protože pes reagoval nejlépe na pozitivní posilování a důsledné vedení.

✔ Výcvik musel být zábavný a motivační, jinak ztrácel zájem.
✔ Reagoval citlivě na tón hlasu majitele – příliš tvrdý přístup mohl narušit jeho důvěru.
✔ Měl silný lovecký pud, proto bylo důležité ho trénovat na spolehlivé přivolání a poslušnost v terénu.

🏆 Náročnost výcviku

✔ Byl vhodný pro opravdu zkušené kynology, kteří rozuměli loveckým plemenům.
✔ Základní poslušnost byla nezbytná již od štěněcího věku.
✔ Byl nezávislý a samostatný, což znamenalo, že při lovu pracoval bez neustálého kontaktu s majitelem.                                 ✔ Majitel musel být trpělivý a důsledný, aby se pes nenaučil ignorovat povely.

Zdraví plemene

Braque Dupuy byl mimořádně odolný a zdravý pes, který nepatřil mezi plemena s vysokým výskytem genetických onemocnění. Přesto, jako většina velkých a aktivních plemen, mohl být náchylný na určité zdravotní problémy:

• Torze žaludku (GVD) – Kvůli hlubokému hrudníku byl náchylný na tento život ohrožující stav. Prevence zahrnovala podávání potravy v menších dávkách a omezení pohybu po jídle.
• Hypotyreóza – Někteří jedinci mohli trpět sníženou funkcí štítné žlázy, což vedlo k přibírání, únavě a zhoršené kvalitě srsti.
• Rakovina kostí (osteosarkom) – Větší plemena, zejména aktivní lovečtí psi, mohli být náchylní na zhoubné nádory kostí.
• Kožní otlaky a vředy – Vzhledem ke krátké srsti a minimální tukové vrstvě mohl být náchylný na otlaky, zejména na loktech a bedrech, pokud ležel na tvrdém povrchu delší dobu.
• Citlivost na anestetika – Vzhledem k nízkému podílu tělesného tuku mohlo být plemeno citlivější na některá anestetika a léčiva, proto bylo důležité upozornit veterináře na tuto predispozici.

Vzhled plemene

Braque Dupuy byl štíhlý, elegantní a atletický pes, který kombinoval vytrvalost ohaře s rychlostí chrta. Jeho dlouhé nohy a aerodynamická stavba těla mu umožňovaly dosahovat velké rychlosti a obratnosti v terénu.

FCI standardizace (poslední známý standard před vyřazením z FCI)

Péče a výživa 

Braque Dupuy byl nenáročný na celkovou péči  ale jako aktivní pes potřeboval pravidelnou pozornost  svého majitele.

• Srst: Jednoduchá údržba - krátká srst vyžadovala kartáčování jednou týdně, častěji v období línání. Koupání jen když bylo nutné - po náročné lovecké práci nebo když byl pes výrazně znečištěn. Důležitá byla ochrana pokožky pomocí kvalitních přípravků, aby se předešlo podráždění.
• Uši: Pravidelná kontrola jednou týdně, důkladné čištění po lovu nebo práci v terénu. Dlouhé uši byly náchylnější k infekcím, zejména pokud pes pracoval ve vlhkém prostředí nebo hustém porostu.
• Chrup: Pravidelné čištění zubů 2-3krát týdně, aby se předešlo zubnímu kameni. Vhodné bylo podávání dentálních pamlsků nebo speciálních žvýkacích hraček.
• Tlapky a drápky: Kontrola tlapek po každé lovecké aktivitě - odstraňování trnů, kamínků či jiných cizích těles. Stříhání drápků jednou za 3-4 týdny, pokud se přirozeně neobrušovaly při pohybu v terénu. Kontrola prostoru mezi polštářky, který byl kvůli štíhlé stavbě více náchylný k poranění.
• Potřeba aktivity: Extrémně vysoká - minimálně 2 hodiny intenzivního pohybu denně. Bez dostatečného pohybu a mentální stimulace by mohl trpět frustrací a rozvíjet destruktivní chování. Ideální byly dlouhé procházky, běh, stopování, lovecký výcvik nebo caniscross. Tento pes byl nejspokojenější, když měl práci, která odpovídala jeho loveckým instinktům.

🤔 Věděli jste, že?

🔹 Braque Dupuy byl známý jako jeden z nejrychlejších ohařů své doby, díky vlivu greyhoundů v jeho genetice.
🔹 Toto plemeno mělo mimořádně vybroušený čich, který mu umožňoval pracovat na velké vzdálenosti.
🔹 Ačkoli byl oficiálně uznán FCI, plemeno se dnes považuje za vyhynulé kvůli nedostatku čistokrevných jedinců.
🔹 V 19. století byl Braque Dupuy považován za elitu mezi francouzskými ohaři a byl vyhledáván šlechtou.

Braque Dupuy byl jedinečný francouzský ohař, který v sobě spojoval rychlost, vytrvalost a vynikající lovecké schopnosti. Jeho atletická stavba těla a aristokratický vzhled ho odlišovaly od ostatních ohařů a dělaly z něj špičkového lovného psa.

Ačkoli se dnes toto plemeno považuje za vyhynulé, jeho odkaz zůstává živý mezi milovníky francouzské kynologie. Byl to pes pro aktivní a zkušené majitele, kteří uměli ocenit jeho pracovitou povahu, rychlost a neúnavné nasazení v terénu.

Braque Dupuy byl šlechtic mezi ohaři, který dodnes zůstává legendou mezi loveckými psy.