FCI Skupina
Estonský honič patří do FCI skupiny 6 – Honiči a barváři, sekce 1 – Honiči.
Původ a historie
Estonský honič pochází z Estonska, kde vznikl křížením domácích honičů s jinými plemeny, jako švýcarský a ruský honič, aby se vytvořil pes vhodný pro lov malé zvěře, zejména v terénu s hustými lesy. Plemeno bylo oficiálně uznáno v roce 1954. Estonský honič se stal oblíbeným pro svou vytrvalost a silný čich, který umožňuje sledovat stopy zvěře na velké vzdálenosti.
Povaha plemene
Estonský honič je přátelský, inteligentní a oddaný pes. Ke své rodině je věrný, přítulný a dobře vychází s dětmi. Navzdory své lovecké povaze je v domácnosti klidný, což z něj dělá dobrého rodinného společníka. Vztah k cizím lidem je opatrný, ale ne agresivní. Díky své energické povaze potřebuje dostatek aktivity a zaměstnání, jinak se může projevit jeho destruktivní stránka.
Vzhled plemene
Estonský honič je středně velký pes s kompaktním a svalnatým tělem. Výška v kohoutku je 45-52 cm pro psy a 42-49 cm pro feny. Hlava je proporcionální, s mírně klenutým čelem a tmavýma, výraznýma očima. Uši jsou dlouhé a visí dolů podél hlavy. Srst je krátká a hustá, která dobře chrání psa před nepříznivými podmínkami. Barva srsti je obvykle černá s hnědými znaky a bílými znaky na hrudi, krku a nohách.
Výcvik a jeho náročnost
Estonský honič je inteligentní a dobře reaguje na pozitivní posilování, což usnadňuje jeho výcvik. Kvůli své lovecké povaze je potřeba ho již od mladého věku socializovat a naučit základní poslušnosti, aby byl dobře ovladatelný v přírodě. Výcvik by měl zahrnovat i práci s přivoláváním, jelikož jeho lovecký instinkt je velmi silný. Aktivity jako stopování, canicross nebo agility jsou ideální pro udržení jeho kondice a mentální stimulace.
Péče o plemeno
Estonský honič se nejlépe cítí v aktivní domácnosti, kde má možnost hodně se pohybovat. Potřebuje prostor a aktivitu, proto není vhodný do bytu. Nejlépe se mu daří na venkově nebo v domě s oploceným dvorem. Péče o srst je jednoduchá a vyžaduje jen pravidelné kartáčování, kontrolu uší a drápků. Důležité je i pravidelné čištění zubů.
Zdraví plemene a nejčastější onemocnění
Estonský honič je poměrně zdravé plemeno, ale může trpět na některé genetické problémy, jako je dysplazie kyčelních kloubů či problémy s očima. Pravidelné veterinární prohlídky a důkladná péče mohou přispět k prevenci zdravotních problémů.
Krmení plemene
Vzhledem k jeho aktivnímu životnímu stylu potřebuje estonský honič kvalitní krmivo s vysokým obsahem bílkovin a tuků. Doporučujeme kvalitní granule dostupné na panakei.cz, které zajistí dostatečný příjem energie a živin. Přírodní doplňky, jako jsou glukosamin a chondroitin, jsou vhodné pro podporu kloubů a páteře.
Pro jaké majitele se plemeno hodí
Estonský honič je ideální pro aktivní jedince nebo lovce, kteří mají dostatek času na výlety a pohyb. Je výborným společníkem na dlouhé procházky a pohybové aktivity, jako je běh či turistika.
Zajímavosti o plemeni
- Estonský honič je uznávaným národním plemenem Estonska.
- Toto plemeno je známé svou schopností pracovat samostatně, což z něj dělá skvělého pomocníka při lovu.
- Navzdory svému loveckému původu se dobře přizpůsobí rodinnému životu a bývá dobrým společníkem.
Estonský honič je výjimečný pes se silným loveckým instinktem a zároveň oddaný rodinný společník, vhodný pro majitele, kteří mu dokáží poskytnout dostatek pohybu a stimulace.