Finský laponský pes - Kompletní přehled plemene

FCI Skupina 5

Zdroj: Canva.com

Původ, historie a vývoj plemene

Finský laponský pes, známý také jako Suomenlapinkoira, má své kořeny v severní Evropě, konkrétně v Laponsku, které zahrnuje oblasti severního Finska, Švédska, Norska a části Ruska. V této oblasti žili původní obyvatelé Laponska, kteří si tohoto plemene cenili jako neocenitelného pomocníka při pasení sobů a ochraně svých stád.

Původ plemene sahá tisíce let před naším letopočtem, kdy Laponci využívali své psy při každodenních činnostech, jako je pasení sobů, hlídání táborů a ochrana před predátory, jako jsou vlci a medvědi. Původní vzhled finských laponských psů byl pravděpodobně různorodý, protože neexistovala jednotná snaha o standardizaci vzhledu, ale důraz byl kladen na funkčnost a pracovní schopnosti.

Jejich předky byly pravděpodobně různé špice a primitivní plemena severních oblastí, která byla přizpůsobena životu v extrémních klimatických podmínkách. Zimní teploty v Laponsku často klesaly pod -40 °C a tito psi museli být schopni pracovat dlouhé hodiny ve sněhových závějích. To vedlo k vývoji husté, dvouvrstvé srsti, která poskytovala vynikající ochranu proti chladu a vlhku.

Laponci se při pasení sobů spoléhali na schopnost svých psů řešit problémy a samostatně se rozhodovat, což je vlastnost, která je dodnes patrná v inteligenci a nezávislosti finských laponských psů. Byli vyšlechtěni tak, aby se stádem komunikovali bez agrese – místo kousání používali jemná gesta a hlasové projevy, aby soby nasměrovali správným směrem.

Ve 20. století se finské laponské plemeno stalo předmětem zájmu chovatelů, kteří chtěli zachovat jeho jedinečné vlastnosti a přizpůsobivost pro budoucí generace. Plemeno prošlo ve Finsku procesem standardizace. První oficiální standard byl vypracován ve 40. letech 20. století a plemeno bylo oficiálně uznáno Finskou kynologickou federací (Suomen Kennelliitto).

V roce 1966 bylo plemeno poprvé oficiálně rozděleno na dvě linie:

1. Finský laponský pes (Suomenlapinkoira): Orientován na rodinné prostředí a všestranné využití.
2. Lapinporokoira: Více pracovní zaměření s důrazem na pastvu sobů.

Dnes je Suomenlapinkoira považován za jeden ze symbolů národní identity Finska. Plemeno si stále zachovává mnohé z vlastností, které ho udělaly neocenitelným pro původní Laponce: loajalitu, inteligenci, odolnost vůči chladu a schopnost pracovat v extrémních podmínkách.

Povaha a charakter plemene

Finský laponský pes je známý svou loajální, přátelskou, inteligentní a vyrovnanou povahou. Má silný ochraný instinkt, což z něho dělá výborného hlídacího psa, ale není agresivní. Je to pes, který si rychle vytvoří silné pouto se svou rodinou. K cizím lidem se může zprvu chovat rezervovaně, ale jakmile si získáte jeho důvěru, změní se na přátelského chlupáče. K dětem je také přátelský a hravý, ale je důležité děti poučit, jak se ke psům správně chovat.

Díky svému původnímu určení je aktivní, energický a odolný pes, který potřebuje dostatek fyzické i mentální stimulace, aby byl spokojený. Plemeno je ideální pro aktivní rodiny a majitele, kteří ocení jeho pracovní povahu a jsou ochotni mu věnovat čas a pozornost.

Vzhled plemene

Finský laponský pes je středně velký pes s robustní, ale elegantní a harmonickou stavbou těla. Vyniká svou hustou, dlouhou srstí s bohatou podsadou, která ho chrání před extrémními klimatickými podmínkami. Barva srsti se pohybuje od černé, hnědé, pískové až po šedou, často s bílými znaky na hrudi, tlapkách nebo tváři. Hlava je široká, výrazná, s dobře vyvinutým nosákem a výraznými mandlovými očima, které vyzařují inteligenci. Uši jsou středně velké, vztyčené a pokryté hustou srstí. Ocas je bohate osrstěný, často nesen nad hřbetem nebo volně visící.

• Výška v kohoutku:
  • Psi: 49–52 cm
  • Feny: 43–49 cm
• Hmotnost: 15–25 kg

Výcvik a výchova plemene

Suomenlapinkoira je vysoce inteligentní plemeno, které se rychle učí a reaguje na pozitivní motivaci. Jeho pastevecký instinkt a pracovní morálka z něho dělají výjimečného kandidáta na výcvik poslušnosti, agility, nosework nebo jiné psí sporty. Při výcviku je důležité zaměřit se na pozitivní motivaci – plemeno nejlépe reaguje na odměny, pochvaly a hru. Tvrdé metody výcviku nejsou vhodné a mohly by narušit důvěru mezi majitelem a psem. Stejně jako u každého plemene je důležité co nejdříve začít se socializací od štěnětě a vystavovat ho růzým situacím, podnětům, lidem a zvířatům, aby se předešlo nadměrné rezervovanosti, plachosti a reaktivitě psa.

Díky své přirozené inteligenci a ochotě potěšit majitele je výcvik Suomenlapinkoira příjemnou zkušeností jak pro zkušeného, tak i pro začínajícího majitele.

Péče o plemeno

Finský laponský pes má hustou dvojvrstvou srst, která je přizpůsobená k ochraně před extrémními klimatickými podmínkami. Tato srst si vyžaduje pravidelnou péči, aby si udržela svůj ochranný charakter a krásný vzhled. Srst je třeba řádně vykartáčovat, pravidelně alespoň jednou týdně, přičemž během období línání by mělo být kartáčování intenzivnější, ideálně denně. Je třeba také kontrolovat srst kolem uší a na hrudi, kde se nejčastějí zamotává. Koupání se doporučuje pouze dle potřeby, aby se nepoškodil přirozený ochranný film srsti, ideálně přírodními šetrnými šampony.

Péče o uši a oči je stejně důležitá. Uši by měly být pravidelně kontrolovány, aby se zabránilo vzniku zápalů nebo nahromadění nečistot, které by mohly způsobit infekci. Podle potřeby je také vhodné čistit okolí očí. Drápky se stříhají jednou měsíčně, pokud se přirozeně neobrušují při pohybu na tvrdých površích.

Fyzická aktivita je pro zdraví finských laponských psů nezbytná. Denně potřebují alespoň hodinu intenzivního pohybu, jako jsou dlouhé procházky, běh nebo turistika. Tito psi milují různorodost a ocěňují pohybové aktivity, které je nejen fyzicky, ale i mentálně zaměstnají.

Zdraví plemene

Finský laponský pes je obecně zdravé plemeno, ale mohou se vyskytnout některé genetické predispozice:

• Dysplazie kyčelních a loketních kloubů: Pravidelný pohyb a vyvážená strava spolu s kloubní výživou jsou tou správnou prevencí.
• Progresivní retinální atrofie (PRA): Dědičné oční onemocnění, doporučují se genetické testy.
• Epilepsie: Vzácná, ale může se vyskytovat v některých liniích.
• Obezita: Prevence zahrnuje správné dávkování krmiva a dostatek pohybu.

Krmení a výživa

Výživa finských laponských psů musí být kvalitní a vyvážená, aby podporovala jejich aktivní životní styl a udržovala je v dobré kondici. Jejich strava by měla být bohatá na kvalitní bílkoviny, které podporují růst svalové hmoty a celkové zdraví. Granule s vysokým obsahem masa jsou pro ně ideální volbou. Strava by měla být rozdělena do dvou menších porcí denně, aby se předešlo zatěžení trávicího systému a snížilo se riziko torze žaludku.

Kromě základní výživy je důležité doplňovat stravu o výživové doplňky. Omega-3 a -6 mastné kyseliny přispívají ke zdravé srsti a pokožce, zatímco glukosamin a chondroitin podporují zdraví kloubů, což je důležité zejména při aktivním životním stylu plemene. Je nutné sledovat váhu psa, aby se předešlo obezitě, která by mohla mít negativní vliv na pohybový aparát.

Finský laponský pes je loajální, inteligentní a odolný pes, který potřebuje aktivního majitele. Jeho pracovní povaha, přátelský charakter a odolnost vůči chladným podmínkám z něho dělají ideálního společníka pro lidi milující přírodu a pohyb.

Upozornění: Tento článek je čistě informativní a nenahrazuje odbornou konzultaci nebo vyšetření zvířete veterinárním lékařem.