Jak vychovat poslušného psa: Výcvik a řešení problémového chování

Upozornění: Informace uvedené v tomto článku mají pouze informativní charakter. Nenahrazují odbornou konzultaci, vyšetření nebo výcvik pod vedením profesionálního trenéra psů. V případě závažných problémů s chováním, zejména pokud se jedná o agresi, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného odborníka. Naším cílem je poskytnout základní informace a tipy, které vám mohou pomoci při běžném výcviku a zlepšení komunikace s vaším psem.

 

Toužíte po klidném soužití s vaším čtyřnohým přítelem, ale nevíte si rady s jeho problémovým chováním? Máte doma štěně, které potřebujete naučit vychovávat, nebo dospělého psa, který vás neposlouchá? V tomto článku vám představíme ověřené metody výcviku a účinná řešení nejčastějších problémů v chování psů.

Poslušný a vyrovnaný pes není jen radost pro majitele, ale také šťastnější a spokojenější společník. Bez ohledu na to, zda máte štěně nebo staršího psa s již zakořeněnými zlozvyky, správnou kombinací trpělivosti, důslednosti a vhodných tréninkových technik můžete dosáhnout výrazného zlepšení jeho chování.

jak-vycvicit-psa-panakei

Zdroj: Canva.com

🔍 Věděli jste?

Psi jsou schopni rozumět přibližně 165 lidským slovům a gestům, což odpovídá mentální kapacitě 2-2,5letého dítěte. Kromě toho dokáží rozlišovat tón řeči a vnímají i ty nejjemnější změny v řeči těla. Při výcviku je proto důležité věnovat pozornost nejen slovním povelům, ale také konzistentní gestikulaci a tónu hlasu.

Základní principy úspěšného výcviku psa

Než se pustíme do řešení konkrétních problémů v chování, je důležité pochopit základní principy, které byste měli aplikovat při jakémkoli výcviku.

1. Pozitivní motivace místo trestu

Moderní metody výcviku psa jsou založené na pozitivním posilování – odměňování žádoucího chování místo trestání nežádoucího.

Proč to funguje:

  • Pes se učí rychleji a ochotněji, pokud je motivován odměnou
  • Buduje to pevnější vztah mezi vámi a vaším psem
  • Předchází to strachu a agresi, které mohou vycházet z trestajících metod
  • Pes se nestává submisivním ze strachu, ale spolupracuje z vlastní vůle

Praktické tipy:

  • Používejte chutné pamlsky (nejlépe malé kousky, speciální pro trénink)
  • Kombinujte odměnu s verbální pochvalou a pohlazením
  • Experimentujte s různými typy odměn – někteří psi preferují hru nebo sociální interakci před jídlem
  • Odměňujte i nejmenší pokrok správným směrem

💡 Tip pro majitele:

Během intenzivního tréninku používejte speciální "vysokohodnotné" pamlsky, které pes dostává jen při výcviku – například kousky kuřecího masa, sýra nebo jater. Tato exkluzivita zvýší motivaci psa a zlepší jeho soustředění během tréninkových jednotek.

2. Důslednost a načasování

Psi se nejlépe učí, když jsou pravidla jasná a důsledně dodržovaná.

Klíčové zásady:

  • Odměna musí následovat OKAMŽITĚ po žádoucím chování (ideálně do 1-2 sekund)
  • Všichni členové domácnosti musí dodržovat stejná pravidla
  • Povolit psovi něco "jen někdy" vede ke zmatení a problémům s výcvikem
  • Používejte stejná slova a signály pro stejná chování

PAMATUJTE: Pokud jednou dovolíte psovi vyskočit na gauč, nemůžete očekávat, že pochopí, proč to jindy není povoleno.

3. Postupnost a pravidelnost

Výcvik by měl probíhat v krátkých, pravidelných tréninkových jednotkách.

Optimální tréninkový plán:

  • 3-5 krátkých tréninkových jednotek denně (5-10 minut)
  • Postupné zvyšování náročnosti
  • Trénink v různých prostředích (aby se naučené chování zobecnilo)
  • Ukončení tréninku vždy na pozitivní notě – při úspěchu

Tip pro vytížené majitele: Začleňte trénink do každodenních rutin – například před krmením nebo během procházek.

🔍 Věděli jste?

Psí paměť funguje jinak než lidská. Psi mají vynikající asociační paměť, která jim umožňuje spojovat podněty s výsledky, ale slabší epizodickou paměť (schopnost pamatovat si konkrétní události). To je důvod, proč je okamžitá odměna tak důležitá – pes si potřebuje spojit konkrétní chování s odměnou přímo v okamžiku, kdy k němu dojde.

Základní výcvik psa – nezbytný základ

Než začnete řešit specifické problémy v chování, je důležité, aby váš pes ovládal základní povely. Ty slouží jako základ pro další výcvik a pomáhají vybudovat komunikaci mezi vámi a vaším psem.

Nejdůležitější povely pro každého psa

1. Povel „K noze“

Tento povel učí psa kráčet vedle vás bez tahání nebo odbíhání.

Tréninkový postup:

  1. Držte psa na vodítku po své levé straně.
  2. Začněte kráčet a řekněte „K noze“.
  3. Pokud začne tahat, zastavte se nebo změňte směr.
  4. Odměňte ho pamlskem a pochvalou, když jde správně vedle vás.
  5. Postupně prodlužujte intervaly mezi odměnami.

Časté chyby: Příliš silné škubání vodítkem nebo tahání psa k sobě. Místo toho buďte „zajímavější“ než okolí – používejte veselý hlas, pamlsky nebo hračky.

 

2. Povel „Sedni“

Jeden z nejzákladnějších povelů, který je výchozím bodem pro mnoho dalších tréninkových aktivit.

Tréninkový postup:

  1. Držte pamlsek těsně nad hlavou psa.
  2. Pomalu posouvejte ruku dozadu nad jeho záda – pes si přirozeně sedne.
  3. Jakmile si sedne, řekněte „Sedni“ a odměňte ho.
  4. Postupem času používejte pouze slovní povel bez fyzického navádění.

Tip pro pokročilé: Trénujte „Sedni“ v různých situacích a prostředích – doma, v parku, při setkání s jinými lidmi.

 

3. Povel „Zůstaň“

Učí psa zůstat na místě, dokud nedostane povolení se pohnout.

Tréninkový postup:

  1. Nechte psa sednout.
  2. S otevřenou dlaní směrem k psovi řekněte „Zůstaň“.
  3. Ustupte o krok dozadu.
  4. Pokud zůstane sedět, vraťte se k němu a odměňte ho.
  5. Postupně zvyšujte vzdálenost a dobu trvání.

⚠️ Důležité:

Nikdy nevolejte psa z povelu „Zůstaň“. Vždy se k němu vraťte a uvolněte ho speciálním slovem, například „Volno“. Pokud byste ho přivolávali z tohoto povelu, učili byste ho povel porušovat, což vede k zmatení a nespolehlivému výkonu.

4. Povel „Ke mně“ (přivolání)

Spolehlivé přivolání může zachránit život vašeho psa v nebezpečných situacích.

Tréninkový postup:

  1. Začněte trénovat v prostředí bez rušivých vlivů.
  2. Jakmile se pes na vás podívá, řekněte jeho jméno a povel „Ke mně“.
  3. Ukažte mu, že máte odměnu, a nadšeně ho povzbuďte.
  4. Když přijde, vydatně ho pochvalte a odměňte.
  5. Postupně trénujte v prostředích s větším množstvím rušivých vlivů.

NIKDY: Netrestejte psa, když k vám přijde, i kdyby předtím neposlouchal. Vytvořili byste negativní asociaci s přivoláním.

💡 Tip pro majitele:

Pro podporu spolehlivého přivolání praktikujte „náhodné přivolání s odměnou“ – několikrát denně zavolejte psa, odměňte ho a pak ho pusťte zpět k jeho předchozí aktivitě. Tím se naučí, že přivolání neznamená vždy konec zábavy, ale může přinést příjemnou odměnu.

Vytvoření tréninkového plánu

Pro úspěšný výcvik je důležité mít strukturovaný přístup:

  1. Začněte s jednoduchými povely v klidném prostředí.
  2. Postupně zvyšujte náročnost – přidávejte rozptýlení, zvyšujte vzdálenost a trvání.
  3. Kombinujte naučené povely do sekvencí – např. „Sedni“ → „Zůstaň“ → „Ke mně“.
  4. Začleňte výcvik do každodenního života – nechte psa sednout před krmením, zůstat před otevřením dveří apod.

 

Řešení nejčastějších problémů v chování psů

Jak odnaučit psa štěkat

Štěkání je přirozenou formou komunikace psů, ale nadměrné štěkání může být problémem pro vás i vaše sousedy.

🔍 Věděli jste?

Psi štěkají různými způsoby v závislosti na situaci a jejich emočním stavu. Výzkumy ukazují, že lidé dokáží s překvapivou přesností rozlišit význam různých typů štěkání – zda se jedná o štěkání z frustrace, strachu, radosti nebo upozornění. Vnímavý majitel se časem naučí rozpoznávat, co mu jeho pes chce sdělit.

Nejprve identifikujte příčinu štěkání:

  • Teritoriální štěkání (na návštěvníky, kolemjdoucí)
  • Alarmující štěkání (na neobvyklé zvuky)
  • Štěkání z nudy nebo úzkosti
  • Štěkání pro pozornost
  • Štěkání ze strachu

Řešení podle typu štěkání:

1. Teritoriální a alarmující štěkání

  • Omezte přístup k podnětům (např. zatáhněte záclony).
  • Naučte psa povel „Ticho“ – nechte ho párkrát zaštěkat, poté řekněte „Ticho“ a ukažte mu pamlsek.
  • Jakmile přestane štěkat, počkejte 3 sekundy a odměňte ho.
  • Postupně prodlužujte čas mezi utišením a odměnou.
  • Vytvořte alternativní chování – naučte psa, aby při zvonění donesl hračku.

2. Štěkání z nudy nebo nedostatku pohybu

  • Zajistěte dostatek fyzické aktivity (dlouhé procházky, běhání, hry).
  • Poskytněte mentální stimulaci (interaktivní hračky, výcviková cvičení).
  • Zvažte využití služeb dog-sittera během vaší nepřítomnosti.
  • Vytvořte „únavový program“ před odchodem – intenzivní cvičení snižuje pravděpodobnost štěkání z nudy.

3. Štěkání pro pozornost

  • Důsledně ignorujte toto chování (bez očního kontaktu, bez mluvení, bez doteků).
  • Odměňujte ticho (ne hned po štěkání, aby si pes nespojil štěkání s následnou odměnou za ticho).
  • Buďte důslední – pokud jednou ustoupíte, pes se naučí, že vytrvalé štěkání funguje.
  • Naučte psa alternativní způsob, jak získat vaši pozornost (např. přinesení hračky).

Čemu se vyhnout:

  • NIKDY nekřičte na štěkajícího psa – může si to vyložit jako připojení se k „skupinovému štěkání“.
  • Nepoužívejte elektronické protištěkací obojky – mohou způsobit úzkost a agresi.
  • Nesnažte se psovi zavírat tlamu – vyvolává to stres a nedůvěru.

 

Jak odnaučit psa kousat a kousat věci

Kousání je obzvlášť častým problémem u štěňat, ale může přetrvávat i v dospělosti.

U štěňat: Štěňata používají tlamu k prozkoumávání světa a ke hře, ale je důležité je naučit kontrolovat sílu skusu.

Metoda „Au!“ a přerušení hry:

  1. Když vás štěně příliš silně kousne, řekněte hlasité „Au!“ (ne křik, jen překvapivý zvuk).
  2. Okamžitě přerušte hru a ignorujte štěně na 30–60 sekund.
  3. Tímto se štěně učí, že kousání znamená konec zábavy.
  4. Po pauze hru obnovte s vhodnou hračkou.
  5. Buďte důslední – všichni členové rodiny musí reagovat stejně.

⚠️ Důležité:

Nikdy netrestejte štěně fyzicky za kousání. Fyzický trest může štěně vystrašit a vést k nedůvěře, strachu nebo dokonce agresi v budoucnu. Místo toho používejte metody, které štěně učí, že kousání není přijatelné, aniž by vyvolávaly strach.

U dospělých psů:

Výchovná opatření:

  • Identifikujte spouštěče agresivního chování (strach, bolest, teritorialita).
  • Zajistěte adekvátní pohyb a mentální stimulaci.
  • Učte psa alternativní chování v problémových situacích.
  • V závažných případech vyhledejte pomoc profesionálního trenéra nebo behaviorálního veterináře.

Jak podpořit vhodné kousání:

  • Zajistěte dostatek vhodných žvýkacích hraček různých textur.
  • Okamžitě přesměrujte nevhodné kousání na hračku.
  • Pravidelně se věnujte zápasovým hrám s jasnými pravidly.
  • Naučte psa jemně brát pamlsky z ruky („Jemně“).

🚨 Varování 🚨

 

  • Agresivní kousání dospělého psa, zvláště pokud je doprovázeno vrčením, může naznačovat vážnější problém ⚠
  • Vyhledejte odbornou pomoc u certifikovaného trenéra psů nebo behaviorálního veterináře ⚠

Jak řešit vrčení psa

Vrčení je důležitou formou komunikace psa. Je to varovný signál, že se cítí ohrožený nebo nepříjemně.

Postup při řešení vrčení:

  1. Nikdy netrestejte psa za vrčení – potlačili byste varovný signál, ale ne základní problém, což může vést k nečekanému kousnutí.
  2. Identifikujte spouštěč – co přesně vyvolává vrčení?
  3. Vytvořte odstup od spouštěče – pokud pes vrčí na cizí osoby, zajistěte mu bezpečnou vzdálenost.
  4. Postupná desenzitizace – pomalu vystavujte psa spouštěči v kontrolovaném prostředí, vždy pod prahem, který vyvolává vrčení.
  5. Kontrakondicionování – vytvářejte pozitivní asociace se spouštěčem pomocí odměn.

🔍 Věděli jste?

Vrčení je jedním z nejdůležitějších komunikačních nástrojů psa. Rozlišujeme několik typů vrčení, některá mohou být dokonce pozitivní (například při hře nebo vzrušení). Klíčové je všímat si celkovou řeč těla – strnulé držení těla, naježená srst na zádech a upřený pohled v kombinaci s vrčením jsou znakem, že se pes cítí ohrožený.

Příklad postupu při vrčení na cizí osoby:

  • Začněte ve vzdálenosti, kde pes ještě nevrčí.
  • Odměňujte klidné chování.
  • Postupně snižujte vzdálenost, vždy jen natolik, aby pes zůstal klidný.
  • Nechte cizí lidi házet psovi pamlsky (bez očního kontaktu).
  • Nikdy psa nenuťte k interakci!

Kdy vyhledat odbornou pomoc: Pokud vrčení přetrvává, stupňuje se nebo je spojeno s napětím v těle a hrozivým postojem, vyhledejte certifikovaného trenéra psů nebo behaviorálního veterináře.

 

Jak zvládnout vytí a kňučení

Vytí a kňučení jsou další způsoby, kterými psi komunikují. Mohou signalizovat úzkost, nudu, bolest nebo touhu po pozornosti.

Příčiny vytí a kňučení:

  • Separační úzkost.
  • Nuda nebo nedostatek stimulace.
  • Bolest nebo nepohodlí.
  • Chování hledající pozornost.
  • Vzrušení nebo frustrace.

Řešení podle příčiny:

1. Separační úzkost

  • Postupně prodlužujte čas odloučení.
  • Vytvořte pozitivní asociace s vaším odchodem (speciální hračka, pamlsek).
  • Zachovejte klid při odchodu a příchodu.
  • Zvažte používání feromonových difuzérů.
  • V závažných případech konzultujte s veterinářem možnost medikace.

💡 Tip pro majitele:

Vytvořte pro psa „bezpečné místo“ – pelíšek nebo klec s jeho oblíbenými hračkami a věcmi, které nesou vaši vůni. Toto místo by mělo být vždy spojeno s pozitivními zážitky a nikdy by nemělo být použito k trestání. Postupně trénujte psa zůstat v tomto bezpečném prostoru, když odcházíte, začínejte s krátkými intervaly a postupně je prodlužujte.

2. Nuda a nedostatek stimulace

  • Zajistěte dostatek fyzické aktivity.
  • Poskytněte interaktivní hračky a hlavolamy.
  • Používejte hračky naplněné pamlsky, které zaměstnají psa.
  • Zvažte služby denního dog-sittera nebo psí školky.
  • Zařaďte do denního programu výcvikové a čichové hry.

3. Chování hledající pozornost

  • Důsledně ignorujte kňučení.
  • Odměňujte tiché chování.
  • Učte psa alternativní způsoby, jak si říct o pozornost (např. přinesení hračky).

 

4. Bolest nebo nepohodlí

  • Vyhledejte veterinární vyšetření.
  • Sledujte další příznaky bolesti (kulhání, snížená aktivita, nechutenství).
  • Zajistěte pohodlné místo na odpočinek odpovídající věku a potřebám psa.

DŮLEŽITÉ: Pokud se kňučení objeví náhle a bez zjevného důvodu, může jít o zdravotní problém. V takovém případě kontaktujte veterináře.

 

Specifické tréninkové programy

Řešení tahání na vodítku

Tahání na vodítku je jedním z nejčastějších problémů, se kterými se majitelé setkávají. Je to nejen nepříjemné, ale může být i nebezpečné, zejména u větších psů.

Účinná metoda „Strom“:

  1. Když pes začne táhnout, okamžitě se zastavte a staňte se „stromem“ – nehybným a pevným.
  2. Čekejte, dokud se pes na vás nepodívá nebo se nevrátí k vám.
  3. Jakmile povolí napětí na vodítku, pochvalte ho a pokračujte v chůzi.
  4. Opakujte pokaždé, když začne táhnout.
  5. Buďte extrémně důslední – každý ústupek prodlužuje trénink.

Alternativní metoda „Změna směru“:

  1. Když pes začne táhnout, bez varování změňte směr chůze o 180°.
  2. Pokračujte v chůzi opačným směrem.
  3. Opakujte při každém tahání.
  4. Tato metoda učí psa sledovat vás a věnovat vám pozornost.

Tip od profesionálních trenérů: Trénujte chůzi na vodítku nejprve v klidném prostředí, poté postupně přidávejte rozptylující faktory.

⚠️ Důležité:

Vyhněte se používání stahovacích a ostnatých obojků, které mohou způsobit bolest a poškodit krk psa. Místo toho zvažte použití postroje typu „Front-Clip“ (s připojením vodítka na hrudi), který pomáhá přirozeně omezit tahání bez nepříjemných pocitů.

Trénink přivolání

Spolehlivé přivolání patří k nejdůležitějším, ale zároveň nejnáročnějším cvikům.

Metoda „Připoutání na dlouhé vodítko“:

  1. Použijte dlouhé 5–10m vodítko v bezpečném prostředí.
  2. Nechte psa prozkoumávat okolí.
  3. Jakmile se zabývá něčím zajímavým, zavolejte ho nadšeným hlasem.
  4. Pokud nereaguje, jemně zatáhněte za vodítko.
  5. V okamžiku, kdy se na vás otočí, nadšeně ho pochvalte a ukažte odměnu.
  6. Po příchodu ho vydatně odměňte.

Metoda „Utíkejte od psa“:

  • Využívá přirozený instinkt psa následovat vás.
  • Když vidíte, že vás pes sleduje, začněte utíkat opačným směrem.
  • Nadšeně ho volejte.
  • Jakmile k vám doběhne, odměňte ho hrou nebo pamlskem.
  • Tato metoda buduje pozitivní asociaci s příchodem k vám.

🔍 Věděli jste?

Psi mají schopnost rozlišovat mezi běžnými povely a „urgentními“ povely podle tónu hlasu. Pro krizové situace je užitečné naučit psa „nouzové přivolání“ s odlišným slovem a dramatickým tónem hlasu, které bude používáno výhradně v potenciálně nebezpečných situacích a vždy odměněno mimořádně hodnotnými pamlsky.

Praktické tipy:

  • Nikdy nevolejte psa k sobě kvůli nepříjemným věcem (trest, odchod z parku, koupání).
  • Trénink přivolání opakujte pravidelně po celý život psa.
  • Pro zvýšení účinnosti používejte speciální slovo jen pro přivolání (ne běžné „Pojď sem“).
  • Začněte trénovat v klidném prostředí, pak na zahradě, a až poté v rušnějších místech.

 

Prevence a řešení predátorského chování (honění)

Mnoho psů, zejména loveckých plemen, má silný predátorský instinkt, který vede k honění malých zvířat, cyklistů nebo běžců.

Preventivní opatření:

  1. Učte silné přivolání – nejdůležitější nástroj pro přerušení honičky.
  2. Použijte „Dívej se na mě“ – naučte psa soustředit se na vás na povel.
  3. Vytvořte alternativní chování – například naučte psa přinést hračku místo honění.
  4. Poskytujte dostatek fyzického a mentálního vyžití – unavený pes má menší tendenci honit.

Tréninkový plán:

  • Použijte dlouhé vodítko.
  • Vytvořte kontrolované situace (požádejte přítele, aby kolem proběhl).
  • V okamžiku, kdy pes zaregistruje pohyb, zavolejte ho nebo použijte povel „Dívej se na mě“.
  • Okamžitě odměňte pozornost věnovanou vám místo pohybujícímu se objektu.
  • Postupně zvyšujte intenzitu rušivých vlivů.

Bezpečnostní opatření: Psi se silným predátorským chováním by měli být vždy na vodítku v rizikovém prostředí, dokud si nebudete 100% jisti jejich ovladatelností.

 

Výběr správného přístupu k výcviku vašeho psa

Každý pes je jedinečný a metody, které fungují u jednoho, nemusí být účinné u druhého. Je důležité znát svého psa a přizpůsobit tréninkové techniky jeho temperamentu a motivaci.

Rozpoznání temperamentu vašeho psa

Vysoce energičtí pracovní psi:

  • Potřebují intenzivnější a častější trénink.
  • Rychle se učí, ale snadno se také začnou nudit.
  • Vyžadují fyzicky i mentálně náročné aktivity.
  • Příklady: border kolie, australský ovčák, jack russell teriér.

Vyrovnaní, přizpůsobiví psi:

  • Vhodní pro základní tréninkové techniky.
  • Dobře reagují na různé druhy odměn.
  • Snadno se trénují v různých prostředích.
  • Příklady: labrador, zlatý retrívr, bígl.

Citliví, opatrní psi:

  • Potřebují jemnější přístup.
  • Mohou být snadno vystrašení nebo zastrašení.
  • Vyžadují klidné a bezpečné tréninkové prostředí.
  • Příklady: šeltie, někteří chrti, plaší jedinci různých plemen.

Samostatní, tvrdohlaví psi:

  • Vyžadují důslednost a trpělivost.
  • Potřebují jasně vidět „Co z toho budu mít?“.
  • Výborně reagují na trénink založený na pozitivní motivaci.
  • Příklady: sibiřský husky, shiba inu, basenji.

💡 Tip pro majitele:

Sledujte, na jaký typ odměny váš pes nejlépe reaguje. Někteří psi pracují nejlépe za pamlsky, jiní milují hru s hračkou, a pro další je nejlepší odměnou vaše pozornost a pochvala. Použití správného typu odměny může výrazně zlepšit výsledky tréninku.

Identifikace nejúčinnější motivace

Psi, stejně jako lidé, jsou motivováni různými věcmi:

Psi motivovaní jídlem:

  • Rychle reagují na pamlsky.
  • Vhodné jsou drobné, měkké pamlsky různých druhů.
  • Trénink časujte před krmením (mírně hladový pes je motivovanější).
  • Vytvořte „hodnotovou škálu“ odměn – běžné za snadné cviky, výjimečné za náročné.

Psi motivovaní hrou:

  • Používejte oblíbené hračky jako odměnu.
  • Zařazujte krátké hry do tréninkových jednotek.
  • Využívejte hračky k přilákání a udržení pozornosti.
  • Vytvořte speciální „tréninkové hračky“, které jsou k dispozici jen během výcviku.

Psi motivovaní sociální interakcí:

  • Odměňujte nadšenou pochvalou a dotykem.
  • Používejte fyzický kontakt (pokud ho pes vyhledává).
  • Kombinujte sociální odměnu s jinými formami odměny.
  • Udržujte během tréninku vysokou energii a nadšení.

 

Práce s profesionálem

V některých případech může být nejlepším řešením vyhledat pomoc profesionálního trenéra psů nebo behaviorálního specialisty.

Kdy zvážit odbornou pomoc:

  • Při agresivním chování, které ohrožuje lidi nebo jiné psy.
  • Při chování založeném na strachu nebo úzkosti.
  • Když vlastní metody opakovaně selhávají.
  • Při závažné separační úzkosti.
  • Při komplexních problémech v chování.

⚠️ Důležité:

Skutečný profesionál nikdy nebude trvat na používání škrticích nebo elektrických obojků, pokud existují humánnější alternativy. Moderní výcviková věda jasně prokázala, že trestající metody mohou mít dlouhodobé negativní dopady na chování a pohodu psa.

Klíč k úspěšnému výcviku

Výcvik psa není jednorázová záležitost, ale celoživotní proces. Klíčem k úspěchu je trpělivost, důslednost a pozitivní přístup. Pamatujte, že cílem není jen poslušný pes, ale také budování vzájemné důvěry a pozitivního vztahu.

Nejdůležitější zásady:

  • Začněte s tréninkem co nejdříve (ideálně od štěněte).
  • Buďte důslední a jednoznační ve svých požadavcích.
  • Používejte pozitivní metody založené na odměně.
  • Přizpůsobte trénink temperamentu a potřebám vašeho psa.
  • Trénujte pravidelně, i když jen krátce.
  • Budujte na úspěších, ne na nezdarech.
  • Udržujte trénink zábavným pro vás i vašeho psa.

Správná výchova a výcvik jsou tou nejlepší investicí do vztahu s vaším psem. Dobře vychovaný a vyrovnaný pes je nejen poslušnější, ale také šťastnější a jistější ve světě, který ho obklopuje.