FCI skupina 4
Zdroj: Google.com
Původ plemene Jezevčík
Původ plemene jezevčík sahá až do období před 600 lety, kdy v Německu začali šlechtit tzv. DACHSHUND, což v doslovném překladu znamená jezevčí pes. Jeho hlavní úlohou bylo vyhledávat jezevčí nory, které pak musel vyhrabávat a dostávat se k rodině jezevců, aby je ulovil. Jezevčík má dlouhé a tenké tělo s krátkými nohami, které jsou dokonalé na hrabání. Předpokládá se, že jezevčík byl vyšlechtěn z francouzských staváků a pinčů, později se k nim přidala další plemena, což vedlo k vytvoření různých velikostních variant a druhů srsti. Od 19. století se jezevčíky šlechtily v různých velikostech podle toho, co měli lovit – ať už lišky, divoká prasata, králíky nebo jiná zvířata. Postupně si jezevčíky získaly lidská srdce a staly se oblíbenými společenskými psy, přičemž se preferovala menší velikost.
Na konci 19. století byl oficiálně vytvořen první standard plemene a založen první chovatelský klub jezevčíků v Německu.
Standard plemene jezevčík
Jezevčík je dodnes využíván jako lovecký pes, schopný lovit nad zemí i pod ní. Jeho charakteristické prodloužené tělo a krátké, svalnaté nohy mu poskytují rychlost a svižnost, i když má krátké nohy.
Jezevčík se dělí na tři velikostní varianty:
- Standardní jezevčík
- Trpasličí jezevčík
- Králičí jezevčík
Podle druhu srsti je dělíme na:
- Krátkosrsté
- Dlouhosrsté
- Hrubosrsté
Zdroj: Google.com
Drsnosrstý (Hrubosrstý) jezevčík
Barevné varianty srsti zahrnují:
- Jednobarevné: červená, červenožlutá, žlutá (s nebo bez černé barvy)
- Škvrnité, tygrované a pruhované: základem barvy je tmavě černá, červená nebo šedá
- Dvojbarevné: sytě černé nebo hnědé
- Jiné barvy
Zdroj: Google.com
Jezevčík ve sbarvení merle
Vzhled plemene
- Standardní jezevčík: obvod hrudníku větší než 35 cm, maximální hmotnost 9 kg.
- Trpasličí jezevčík: obvod hrudníku od 30 do 35 cm, maximální hmotnost 4 kg (měření minimálně ve věku 15 měsíců).
- Králičí jezevčík: obvod hrudníku do 30 cm, maximální váha 3,5 kg (měření minimálně ve věku 15 měsíců).
Průměrný věk dožití jezevčíků je 12 až 16 let.
Povaha jezevčíka
Jezevčík je přátelský a vyrovnaný pes, není bojácný ani agresivní. Je velmi bystrý a živý, někdy až příliš odvážný. Šlechtěni byli tak, aby byli samostatní a vytrvalí, což však může vést k tvrdohlavosti a svéhlavosti.
Jezevčík je skvělým zabávačem své rodiny a rád se s jejími členy mazlí. Má velmi blízký vztah s rodinou, proto není vhodné ho chovat v kleci. Je důležité, aby byl v blízkosti členů rodiny.
Charakteristickou vlastností jezevčíka je nedůvěřivost vůči cizím lidem. Při návštěvě často hlasitým štěkáním dávají najevo příchod. Jsou vynikajícími strážci domova, a jejich hlasitost štěkání je v poměru k velikosti plemene výrazná.
Povahy jezevčíků se mohou lišit i podle typu. Hrubosrstý jezevčík má v krvi větší podíl teriéra, což z něj činí dobrodružného psa, zatímco dlouhosrstý jezevčík bývá klidnější a tišší. Krátkosrstý jezevčík je povahou přesně na střední linii mezi těmito dvěma.
Zdroj: Google.com
Výchova jezevčíka
Jako každé plemeno, i jezevčík potřebuje včasnou socializaci a seznámení se s novými lidmi, zvířaty a prostředími. Jeho nezávislá a tvrdohlavá povaha může být výzvou i pro zkušené chovatele. Důležité je vychovávat ho pozitivními metodami a formou odměn, nikoli přísnými rozkazy.
Konzistence a trpělivost jsou klíčem k úspěšnému výcviku jezevčíka. Je vhodné se mu věnovat vícekrát denně v kratších intervalech, protože rychle ztrácejí pozornost. Skvělým způsobem, jak jezevčíkovi poskytnout stimulaci, jsou čmuchací koberce nebo venkovní stopování předmětů.
Jezevčík je vhodným plemenem i pro malé děti, se kterými rád tráví čas a hraje se. Je však důležité, aby byl správně socializován a děti měly dohled nad interakcí se psem. Důležité je také naučit děti, jak správně zacházet s pejskem.
S jinými zvířaty vycházejí dobře, ale to závisí na včasné socializaci. Jezevčík má tendenci stát se do dominantní pozice, což může vést ke konfliktům, pokud se setká se stejně dominantním psem.
Zdraví a nemoci jezevčíka
Celkově jsou jezevčíci zdraví psi, avšak jako každé plemeno, i oni jsou náchylní na některé nemoci. Důležité je zařídit si psa od poctivého chovatele, který se stará o zdraví svých psů.
Nejčastější nemoci zahrnují:
- Chondrodysplázie: problémy s meziobratlovými ploténkami a páteří.
- Epilepsie
- Progresivní atrofie sítnice
- Torze žaludku: postihuje jezevčíky kvůli široké hrudi.
- Cushingův syndrom
- Diabetes mellitus
Starostlivost o jezevčíka
Hlavní součástí péče o jezevčíka je dostatek pohybu a různých aktivit, které zaměstnají jeho hlavu a tělo. Procházka okolo domu není dostatečná; je třeba chodit alespoň na dvě delší procházky denně, aby si budoval svalstvo a chránil páteř. Jezevčík má hodně energie a miluje lov, hrabání a aportování.
Jezevčík je nenáročné plemeno. Krátkosrstým jezevčíkům stačí přetřít srst vlhčenými ubrousky. Hrubosrstého a dlouhosrstého jezevčíků je třeba občas přestříhat, aby se srst nezmotala. Jezevčík má náchylné uši na bakteriální a plísňové infekce, proto je nutné čistit uši alespoň jednou týdně.
Ostatní péče se neliší od jiných plemen, zahrnuje stříhání drápů, čištění zubů a dodržování základní péče o psa.
Krmivo jezevčíka
Důležité je správně nastavit krmnou dávku, protože jezevčíci mají sklony k obezitě. Množství krmiva závisí na velikosti, věku a aktivitě psa. Důležité je vybrat krmivo s vysokým obsahem masa a bez alergenů, jako jsou kukuřice a obilí. Doporučujeme do stravy doplnit vhodnou kloubovou výživu, jako prevenci proti problémům s klouby.
Upozornění: Tento článek je čistě informační a nenahrazuje odbornou konzultaci nebo vyšetření zvířete veterinárním lékařem.
