Paraziti představují vážné zdravotní riziko pro psy, protože mohou různé problémy od podráždění kůže až po závažná onemocnění. Mohou být vnitřní, tedy žijící uvnitř těla psa, nebo vnější, které napadají kůži a srst psa. Některé parazity mohou být přenosné i na člověka, což klade ještě větší důraz na prevenci a správnou péči o psa. Znalost nejběžnějších parazitů, jejich příznaků a způsobů prevence je klíčem k udržení zdraví vašeho psa. Tento článek vám poskytne komplexní přehled o vnějších i vnitřních parazitech, jejich účincích a jak se jim účinně bránit.
Vnější psí paraziti
Vnější paraziti jsou nejčastějšími nepřáteli, se kterými se majitelé psů musí potýkat. Tito paraziti se usazují na kůži a v srsti psů, kde způsobují nejen nepohodlí, ale mohou být také přenašeči vážných onemocnění. Mezi nejčastější vnější parazity patří klíšťata, blechy a vši.
Klíšťata
Klíšťata jsou jedním z nejznámějších vnějších parazitů a jsou aktivní především v teplejších měsících, typicky od jara do podzimu (duben až říjen). Nacházejí se zejména v lesích, na loukách a v zahradách s vyšší trávou, kde čekají na svého hostitele.
Přisátá klíšťata mohou být viditelná na různých částech těla, zejména kolem uší, krku, slabin a podpaží. Psi mohou být neklidní a často si olizují nebo škrábou místa, kde se klíště přichytilo.
Klíšťata mohou přenášet nebezpečné choroby, jako jsou lymská borelióza, babesióza, anaplazmóza nebo ehrlichióza. Tyto infekce mohou způsobit vážné zdravotní problémy, od horečky a letargie až po selhání orgánů.
Prevence: Pro ochranu psa před klíšťaty se používají antiparazitní přípravky, jako jsou obojky, spot-on kapky, tablety nebo spreje. Ideální je kombinace mechanické kontroly (pravidelné prohlížení psa po procházce) a chemické ochrany. Když už klíště najdete, použijte speciální pinzetu nebo nástroj na klíšťata. Uchopte klíště co nejblíže kůži psa a pomalu jej vytáhněte. Ujistěte se, že odstraníte celé klíště, včetně hlavy, aby nedošlo k zánětu.
Blechy
Blechy jsou drobní, hbití paraziti, kteří se často vyskytují u zvířat po celý rok, ale jejich aktivita se zvyšuje v teplejším období (jaro-léto). Psi je mohou získat při kontaktu s jinými zvířaty nebo z kontaminovaného prostředí.
Psi napadení blechami se neustále škrábou, zejména v oblasti břicha, slabin a kolem ocasu. Na kůži mohou být viditelné malé červené skvrny a podráždění. V srsti je možné najít drobné černé tečky (výkaly blech).
Kromě svědění mohou blechy u psa způsobit alergickou reakci, nazývanou bleší dermatitida, a přenášet další parazity, jako je tasemnice, jejíž larvy jsou často ve výkalech blech.
Prevence a léčba: Pravidelná aplikace antiparazitních přípravků, jako jsou obojky a spot-on produkty, je klíčová. Důležité je také pravidelně čistit prostředí psa použitím vysokých teplot a vhodných přípravků (pelíšek, koberce, deky), protože blechy mohou přežívat i v prostředí. V případě napadení je nutné použít speciální šampony a spreje, které blechy usmrtí. Rovněž je vhodné poradit se s veterinářem o dalších opatřeních.
Tip: Jak poznat, že váš pes má blechy a jak se jich účinně zbavit sme vám přinesli v ✨tomhle článku✨.
Vši
Vši jsou méně běžné než blechy, ale mohou se objevit zejména u zdravotně oslabených nebo zanedbaných psů. Infekce vší je častější v chladnějším období a může se šířit přímým kontaktem s nakaženými zvířaty.
Infekce vší se projevuje intenzivním svěděním, zejména v oblasti uší, krku a zad. Na srsti jsou často viditelné malé bílé bodky, což jsou vajíčka vší (hnidy).
Vši mohou způsobit podráždění kůže a vypadávání srsti. I když nejsou přenašeči závažných nemocí jako klíšťata nebo blechy, mohou být pro psa velmi nepříjemné.
Léčba: Pravidelná péče o srst a používání antiparazitních přípravků pomáhají předcházet napadení vší. K léčbě se používají speciální šampony a antiparazitní obojky. Při silnějším napadení je vhodné psa vykoupat v léčebném šamponu a poradit se s veterinářem o dalším postupu.
Kožní paraziti u psů
Kožní paraziti jsou jedním z největších zdravotních rizik, se kterými se majitelé psů setkávají. Tito paraziti způsobují podráždění kůže, záněty a mohou vést k infekcím, které výrazně ovlivňují zdraví a kvalitu života psa. Mezi nejběžnější kožní parazity patří demodex a svrab.
Demodex
Demodex je mikroskopický roztoč, který žije v mazových žlázách a vlasových folikulech psa. Tento parazit se běžně nachází na kůži mnoha zdravých psů a zpravidla nepůsobí žádné problémy, pokud je imunitní systém psa v dobrém stavu. Když se však imunitní systém oslabí (například u mladých, starších nebo nemocných psů), může dojít k přemnožení roztoče a následně ke vzniku kožního onemocnění známého jako demodikóza.
Hlavními příznaky demodikózy jsou:
- Vypadávání srsti (alopecie), zejména kolem očí, čenichu a tlapek.
- Červená a podrážděná kůže, která může být bolestivá na dotek.
- V pokročilejších stádiích se mohou objevit šupiny a krusty na povrchu kůže.
- Svědění může být přítomno, ale není hlavním příznakem, na rozdíl od svrabu.
Rizikové skupiny: Mladí psi a štěňata jsou nejvíce náchylní k rozvoji demodikózy, protože jejich imunitní systém ještě není plně vyvinutý. Také mohou býti ohroženi starší psi nebo psi trpící jinými chorobami, které oslabují imunitní systém.
Léčba demodikózy: Léčba tohoto stavu je závislá na závažnosti. V mírnějších případech může veterinář předepsat:
- Speciální šampony nebo koupele obsahující antiparazitní složky.
- Masti a krémy na zmírnění podráždění a zánětu.
- V těžších případech jsou podávány antiparazitní léky ve formě tablet, které zabíjejí roztoče. U psů s opakovanými problémy je nezbytné posílit imunitní systém, což může zahrnovat změnu stravy nebo dlouhodobou podporu pomocí doplňků stravy.
Svrab
Svrab je způsoben roztočem Sarcoptes scabiei, který se zavrtává hluboko do kůže psa, kde způsobuje intenzivní svědění a zánět. Tento roztoč je extrémně nakažlivý a může se snadno šířit mezi psy, ale i na člověka.
Hlavní příznaky svrabu:
- Intenzivní svědění, které způsobuje, že se psi škrábou až do krve.
- Vypadávání srsti, zejména na břiše, hrudi, kolem uší a na nohách.
- Zarudlá a zanícená kůže, která je podrážděná a může být pokryta strupy.
- Postupně může dojít k vytvoření otevřených ran, které jsou náchylné k sekundárním infekcím.
Svrab se snadno šíří při kontaktu s infikovaným psem nebo z prostředí, kde se infikovaný pes zdržoval. Roztoč se může šířit i na lidi, což způsobuje svědění a podráždění kůže, i když u člověka nepřežije dlouho.
Léčba: Svrab vyžaduje okamžitou léčbu veterinárním odborníkem. Používají se antiparazitní přípravky, které se aplikují přímo na kůži psa. Může být potřeba opakovat aplikaci několikrát, v závislosti na závažnosti případu. Pokud jsou přítomny sekundární infekce (otevřené rány), veterinář může předepsat antibiotika. Je nezbytné taky pořádně vydezinfikovat prostředí psa (pelíšek, hračky, deky), aby nedošlo k opakovanému napadení.
Zdroj: Canva.com
Vnitřní psí paraziti
Vnitřní paraziti představují závažné zdravotní riziko pro psy, neboť napadají vnitřní orgány, především trávicí trakt. Pokud se neléčí, mohou způsobit vážné zdravotní komplikace, včetně podvýživy, anémie nebo i ohrožení života psa. Mezi nejčastější vnitřní parazity patří červi, tasemnice a giardie.
Červi (škrkavky a měchovci)
Škrkavky (Toxocara canis) a měchovci (Ancylostoma caninum) jsou velmi častí paraziti, kteří se usazují v tenkém střevě psa. Škrkavky jsou přenosné nejen mezi psy, ale mohou se nakazit i lidé, zejména děti, kteří jsou ve styku s kontaminovanou půdou nebo psími výkaly.
-
Škrkavky: Dospělí červi mohou dorůstat až 18 cm a způsobují problémy především štěňatům, která se mohou infikovat ještě v děloze. Symptomy zahrnují průjem, zvracení, ztrátu hmotnosti, nafouklé břicho a celkovou slabost.
-
Měchovci: Tento parazit se přisává na stěnu střeva a živí se krví hostitele. Napadení měchovci vede k anémii, únavě, úbytku váhy a průjmům, které mohou obsahovat krev.
Prevence: Základem prevence je pravidelné odčervení. Veterináři doporučují odčervování každé 3–6 měsíce, zejména u psů, kteří tráví hodně času venku. Léčba červů zahrnuje použití antiparazitních léků, které efektivně eliminují červy z těla psa.
Tasemnice
Tasemnice (Dipylidium caninum) jsou dalším běžným vnitřním parazitem. Tasemnice mohou dorůstat délky až několika metrů a sestávají z mnoha článků, které se uvolňují do stolice psa. Typickým příznakem napadení tasemnicí jsou malé bílé články, podobné zrnům rýže, v okolí konečníku psa nebo v jeho výkalech.
Tasemnice se nejčastěji přenáší prostřednictvím blech, které pes zkonzumuje při olizování srsti. Také konzumace syrového masa může vést k nákaze tasemnicí. Napadení tasemnicí vede k příznakům, jako je svědění v oblasti konečníku, průjem, úbytek váhy, nebo v horších případech zhoršená srst a celková slabost.
Léčba: Tasemnice lze odstranit pomocí antiparazitních léků, které předepisuje veterinář. Prevence zahrnuje pravidelnou kontrolu blech u psa, hygienická opatření a zabránění psům v konzumaci syrového masa nebo lovení drobných zvířat.
Giardie
Giardie (Giardia intestinalis) jsou mikroskopičtí jednobuněční paraziti, kteří napadají tenké střevo psa. Tento parazit se šíří kontaminovanou vodou, jídlem nebo stykem s výkaly nakaženého zvířete. Giardióza je infekční onemocnění, které se snadno šíří v prostředí, kde se zdržuje více psů.
Příznaky giardií zahrnují:
- Průjem, často vodnatý nebo zapáchající.
- Úbytek hmotnosti, nechutenství a celková únava.
- Zvracení může být přítomno, zejména při těžkých infekcích.
Giardie jsou obtížně diagnostikovatelné, protože nejsou neustále přítomné ve výkalech, a proto je často nutné provést několik testů na stanovení diagnózy.
Léčba: Léčba giardiózy obvykle zahrnuje podávání antiparazitních léků (např. metronidazolu nebo fenbendazolu) po dobu několika dní. Důležitou součástí léčby je i dezinfekce prostředí, aby nedošlo k opětovnému nakažení psa.
Psí parazity přenosné na člověka
Někteří paraziti, kteří běžně napadají psy, mohou být přenosní i na člověka. Tento jev se nazývá zoonóza a zahrnuje různé druhy parazitů, jako jsou například škrkavky, měchovci, a svrab. Přenos těchto parazitů z psů na lidi může vést k různým zdravotním komplikacím, od drobných kožních problémů až po vážnější onemocnění. Níže se podrobněji podíváme na to, které parazity mohou být přenosné, kde a jak se k nim člověk může dostat a jak se před nimi můžete chránit.
Škrkavky
Toxocara canis (škrkavka psí) je jedním z nejčastějších vnitřních parazitů, které mohou infikovat člověka, především děti, které jsou vystaveny kontaktu s půdou nebo předměty kontaminovanými výkaly nakažených psů. Škrkavky mohou způsobit závažné zdravotní komplikace, jako je toxokaróza, což může vést k poškození jater, plic, očí nebo mozku.
Prevence: Důležité je dodržování hygienických návyků – mytí rukou po kontaktu se psy a jejich výkaly, pravidelné odčervování psů a udržování čistoty prostředí, ve kterém se psi pohybují.
Měchovci
Ancylostoma caninum (měchovec psí) se může přenést na člověka přímým kontaktem s kontaminovanou půdou nebo prostředím, kde se psi zdržují. Měchovec se přisává na stěnu střeva a živí se krví. U člověka může způsobit kožní larvální migraci, což vede k bolestivým vyrážkám a svědění.
Prevence: Pravidelná kontrola psa na přítomnost parazitů, používání antiparazitních přípravků a dodržování hygieny po kontaktu se psy.
Svrab
Svrab u psů je způsoben roztočem Sarcoptes scabiei, který může být přenesen i na člověka, kde způsobí kožní vyrážky, svědění a nepohodlí. Tento roztoč se zavrtává do kůže a vyvolává silně svědivé reakce.
Prevence: Pravidelné používání antiparazitních přípravků, zejména pokud pes přichází do styku s divokými zvířaty nebo jinými nakaženými psy. Pokud dojde k nákaze, je důležité zahájit veterinární léčbu a důsledně dezinfikovat prostředí.
Zdroj: Canva.com
Prevence a ochrana před parazity
Nejúčinnějším způsobem, jak ochránit psa před parazity, je prevence.Pravidelná péče a preventivní opatření mohou významně snížit riziko nákazy a zdravotních problémů spojených s parazity.
- Pravidelná kontrola: Každý týden důkladně prohlédněte srst a kůži psa, zejména po procházkách v přírodě, lese nebo v oblastech, kde by mohlo přijít k nákaze.
- Použití antiparazitních přípravků: Antiparazitní obojky, pipety, spreje nebo tablety jsou účinným způsobem, jak chránit psa před blechami, klíšťaty a dalšími parazity.
- Očkování: Některé parazitární infekce mohou být omezeny očkováním, zejména v oblastech s vysokým výskytem parazitů.
- Odčervování: U psů je nezbytné pravidelné odčervování, které ochrání před vnitřními parazity, jako jsou škrkavky nebo tasemnice.
- Hygiena: Pravidelně čistěte pelíšky, deky a hračky psa, abyste zabránili šíření parazitů v domácnosti, nezapomeňte také na vaši hygienu a hygienu dětí, zejména po kontaktu s cizími psy.
Závěr
Psí paraziti představují riziko nejen pro samotné psy, ale i pro jejich majitele. S pravidelnou péčí, kontrolou srsti a používáním vhodných antiparazitních přípravků lze tohle riziko minimalizovat. Zvláště důležité je vědět rozpoznat příznaky napadení a nakažení, včas zasáhnout a v případě potřeby se nebát vyhledat odbornou pomoc.
Upozornění: Tento článek je čistě informativní a nenahrazuje odbornou konzultaci nebo vyšetření zvířete veterinárním lékařem.
