FCI skupina 5
Akita Inu patří do FCI skupiny 5 - Špičaté a primitivní plemena a je zařazena do sekce 5.2 Japonské špičaté psy.
Původ plemene
Původ plemene Akita Inu sahá až do 17. století v Japonsku. V oblastech Akity se od roku 1603 používala středně velká plemena nazývaná Matagi na lov zvěře, zejména medvědů, jelenů a kanců. V letech 1908 se Matagi křížili s Tosa Inu a mastify, což vedlo k vytvoření velkého plemene, které však ztratilo některé vlastnosti špičatých plemen. Tato velká plemena se začala využívat na psí zápasy, které byly zakázány v roce 1908. Přesto plemeno přežilo a bylo dále šlechtěno a vylepšováno. V roce 1931 byla Akita Inu vyhlášena za národní poklad Japonska a považována za národní kulturní bohatství. Akita byla v Japonsku ceněna pro svou sílu, odvahu a věrnost. Je jakýmsi symbolem štěstí a blahobytu. Akity se chovají především ve vyšších vrstvách.
V letech 1939 až 1945 během druhé světové války používali psy jako zdroj kožešiny pro vojenské oblečení. V těchto časech policie nařídila odebrání a odchycení všech psů – kromě německých ovčáků – pro tyto, "vojenské" účely.
Po válce si američtí vojáci vzali několik jedinců plemene Akita do USA, kde začali psy křížit a chovat je podle svých kritérií, čímž vznikly dva varianty tohoto plemene: Akita Inu a Americká Akita.
V roce 1927 byl založen první klub chovatelů původního předchůdce plemene Akita a to AKIHO / akita inu hozonkai /
Povaha plemene
Akita Inu je známá svou oddaností a věrností, což potvrzuje i známý příběh o Hačikovi. Toto plemeno je velmi milé a společenské, a vůči své rodině je neuvěřitelně loajální, oddané. Akity jsou statečné a inteligentní, avšak také velmi, opravdu velmi tvrdohlavé. Mají poměrně pomalý reakční čas na povely, což může vyžadovat trpělivý přístup majitele při výcviku. Akita miluje svou rodinu a obzvlášť si užívá přítomnost dětí.
Je důležité, aby byly Akity důkladně socializovány, protože po dospělosti se u nich může objevit dominance, která může vést k agresivitě vůči jiným psům. Toto chování je pravděpodobně pozůstatkem jejich minulosti, kdy se používaly na psí zápasy. Dobrá socializace a výchova však mohou tyto problémy minimalizovat.
Zdroj: Canva.com
Vzhled plemene
Akita Inu patří mezi středně velká až velká plemena s mohutnou, dobře svalnatou postavou. Plemeno má dlouhou srst s hustou podsadou, která ho chrání před chladem a deštěm – plemeno je tedy vhodné i pro celoroční pobyt venku. Srst může být červené, šedé, bílé nebo jemně sezamové až pískové barvy. Hlava je široká, s malými, tmavými očima, má roztomilý výraz tváře. Ocas je vysoko nesený a nad hřbetem zakroucený. Výška v kohoutku u psů je 66 - 71 cm a u fen 58 - 66 cm. Váha, v závislosti na pohlaví a stavbě těla se pohybuje od 32 do 60 kg.
Zdroj: Google.com
Zdraví plemene
Akita Inu je poměrně zdravé plemeno, ale jako většina velkých psů, i Akity trpí na choroby pohybového aparátu. Důležité je minimalizovat rizika testovaným a řádným chovem, přičemž rodiče by měli být testováni na dysplazii kyčelních a loketních kloubů. Mezi častější onemocnění patří:
- Žaludeční volvulus
- Progresivní atrofie sítnice
- Hypotyreóza
- Sebaceózní adenitida
Koupí štěněte z registrované a poctivé chovatelské stanice se rizika nemocí výrazně snižují. Průměrná délka života Akity Inu je při správné péči a dobrém zdraví 10 - 12 let.
Výcvik plemene
Výchova Akity Inu si vyžaduje zodpovědný, klidný a trpělivý přístup. Už od prvních dnů je důležité stanovit jasná pravidla, aby pes věděl, kdo je v domácnosti pánem. Při přísném nebo tvrdém zacházení může plemeno reagovat opačně, a to zvyšováním neovladatelnosti, nebude brát majitele jako autoritu a bude si vynucovat své "hlavní" postavení v rodině. Pozitivní metody výchovy jsou klíčové, přičemž Akity potřebují důkladný trénink a socializaci.
Tito psi jsou velmi společenské a potřebují být úzce spjati se svou rodinou. Akita, která je osamělá, může trpět úzkostí a začít ničit předměty nebo se chovat agresivně. Reakční čas na povely je obvykle pomalejší, což může prodlužovat proces učení.
Akita je dominantnější plemeno a může zaujmout vůči jinému psu v domácnosti agresivní, teritoriální postoj. Přesně pro tyto povahové rysy potřebuje Akita zkušeného pána, který dokáže citlivým způsobem zkrotit tvrdohlavou povahu tohoto plemene, což znamená, že nebude vhodným plemenem pro začínající psíčkaře. Také je nutné, aby měl majitel na psa dostatek času, protože plemeno vyžaduje kontakt se svými nejbližšími - což je také důležité zvážit před rozhodnutím si tohoto psa pořídit.
Starostlivost o plemeno
Péče o Akitu zahrnuje pravidelnou údržbu srsti, zejména během období línání, kdy je srst třeba česat i dvakrát denně. Není třeba zapomínat ani na péči o uši, dentální hygienu a drápky. Důležitá je také fyzická aktivita; Akity potřebují každodenní pohyb a stimulaci, aby se předešlo nudě a problémovému chování.
Akity se lépe budou cítit v domě s přístupem na zahradu, kde budou mít dostatek prostoru na pohyb. V bytě to může být problematické, pes potřebuje trávit hodně času venku, když se začne nudit, může nadměrně štěkat.
Krmivo Akita inu
Akita potřebuje kvalitní krmivo s vysokým obsahem bílkovin a minerálů. Granule by se měly podávat ve stejnou dobu, ideálně dvakrát denně, přičemž se doporučuje podávat je při pokojové teplotě. Poslední krmení by mělo být nejpozději do 18:00 a po najedení dopřát psovi dostatek odpočinku, aby se předešlo torzi žaludku. Množství krmné dávky by mělo být přizpůsobeno věku, aktivitě a metabolismu psa, aby se předešlo překrmování a nepříjemné obezitě, která by mohla způsobit mnoho zdravotních problémů. Důležité je také dbát na to, aby granule neobsahovaly sóju, na kterou jsou Akity citlivé.
Akita Inu je majestátní plemeno, které odměňuje věrností a láskou, avšak vyžaduje zodpovědnou péči a správné vedení.
Upozornění: Tento článek je čistě informační a nenahrazuje odbornou konzultaci nebo vyšetření zvířete veterinárním lékařem.