Švýcarský honič - kompletní přehled o plemeni
Upozornění: Tento článek slouží jen jako všeobecný informativní přehled o plemeni. Pro podrobnější informace o dalších aspektech plemene a jeho specifikách kontaktujte oficiální chovatelský klub plemene v České republice.
FCI skupina 6
Zdroj: Google.com
Původ plemene Švýcarský honič
Švýcarský honič, jak už naznačuje jeho název, pochází ze Švýcarska a patří mezi jedno z nejstarších loveckých plemen v Evropě. Historické záznamy sahají až do 15. století, kde jsou popsáni psi, kteří se svými charakteristikami shodují s dnešními švýcarskými honiči. Po staletí byl využíván hlavně šlechtou k lovu, zejména pro jeho vytrvalost, rychlost a skvělý čich. Švýcarský honič byl vyšlechtěn k lovu v horských terénech Švýcarska, kde se pohyboval s obdivuhodnou obratností a jistotou. Tento vytrvalý pes dokáže pracovat i v těžko dostupných terénech a vynikajícím způsobem sleduje stopu.
Plemeno se vyvinulo z honičů původně chovaných starými Kelty. Svého specifického vzhledu a temperamentu dosáhlo během staletí přirozeného vývoje. Dnes se tento krásný pes, uznaný FCI, chová zejména jako společenské plemeno. Poslední standard plemene byl vydán v roce 1993.
Povaha a charakter plemene
Švýcarský honič je známý svou přátelskou a vyrovnanou povahou. Vůči své rodině je laskavý, věrný a oddaný, což z něj dělá skvělého společníka do domácnosti. Je to inteligentní plemeno, které reaguje velmi pozitivně na pochvalu a jemný přístup. Ačkoli není vhodný jako hlídací pes, dokáže spolehlivě upozornit hlasitým štěkotem na neohlášenou návštěvu. Je velmi tolerantní vůči dětem a často si vytvoří silné pouto se svým pánem.
Jako lovecký pes vyniká svým citlivým čichem, přičemž během lovu spolehlivě sleduje a hlásí stopu. Vyžaduje důslednou socializaci od raného věku, zejména pokud má žít ve společnosti jiných zvířat. Vzhledem ke své dominantnější povaze se u něj může objevit rivalita vůči jiným psům, zejména pokud se cítí ohroženi nebo vyprovokováni.
Výcvik a výchova plemene
Švýcarský honič je velmi inteligentní a snadno se učí, ale je potřeba ho vést důsledně a s jemným přístupem. Jeho vrozený lovecký instinkt si vyžaduje trpělivý výcvik a výjimečně pevnou ruku. Začít s výcvikem již od štěněcího věku je klíčové, zejména pro lidi, kteří ho nechtějí vést loveckým směrem. Důraz by měl být kladen na zvládnutí základní poslušnosti, zejména pokud jde o připoutanost k majiteli, jelikož v přírodě je schopen vzdálit se za stopou.
Ideálním způsobem je pravidelné venčení se zvýšeným dohledem a naučit psa vracet se na přivolání. Socializace se psy i lidmi je nezbytná, aby dospělý pes byl přátelský, dobře vychovaný a kontrolovatelný.
Vzhled plemene
Švýcarský honič je pes střední velikosti, přičemž výška u fen se pohybuje mezi 47 až 57 cm a u psů mezi 49 až 59 cm. Váha se pohybuje okolo 15 až 20 kg. Jeho tělo je dobře stavěné, kompaktní a silné, což umožňuje rychlý pohyb v terénu.
Charakteristická je krátká, hladká a hustá srst, která je na hlavě a uších jemnější. Zbarvení je typicky tříbarevné: bílá s černými skvrnami nebo sedlem po těle s výrazným pálením nad očima. Tmavé, mírně oválné oči s jemným a bystrým pohledem jsou středně velké a uši jsou nízko nasazené, dlouhé a zaoblené.
Péče o plemeno
Švýcarský honič má minimální požadavky na péči o srst. Postačí pravidelné česání jednou týdně, což pomáhá udržovat srst čistou a v dobré kondici. U tohoto plemene je velmi důležitá péče o uši a oči, protože tento tvar uší ukazuje náchylnost k zánětům a infekcím. Pravidelné čištění a kontrola alespoň jednou týdně mohou pomoci včas odhalit jakékoliv příznaky podráždění.
Švýcarský honič má vysokou potřebu pohybu. Je ideální pro aktivní rodiny nebo myslivce, kteří mu mohou nabídnout hodně fyzické i mentální aktivity. Bez dostatečného pohybu se může nudit a hledat si vlastní zábavu.
Zdraví plemene
Obecně jde o poměrně zdravé plemeno, avšak, jako u většiny psů střední až velké velikosti, jsou náchylní k některým genetickým chorobám. Mezi častější zdravotní problémy patří:
- Dysplazie kyčelního a loketního kloubu
- Torze žaludku
- Epilepsie
- Herpesviróza
- Onemocnění ledvin
Délka života švýcarského honiče je přibližně 8 až 12 let. Preventivní kontroly a kvalitní strava dokážou značně prodloužit a zlepšit kvalitu jeho života.
📌 Zjistěte více zajímavých informací o:
Krmení a výživa plemene
Krmivo pro švýcarského honiče by mělo být kvalitní, s vysokým obsahem masa a nízkým obsahem obilovin. Pro psa s vysokou aktivitou je vhodné rozdělit krmnou dávku na dvě části a podávat ji ráno a večer. Vhodné jsou granule nebo BARF strava, v závislosti na tom, co preferuje majitel a na co je pes zvyklý. Od chovatele by měl majitel dostat doporučení, jaké krmivo pes konzumoval. Jako prevence torze žaludku je vhodné po jídle poskytnout psovi odpočinek.
Věděli jste, že?
Švýcarský honič patří mezi několik plemen s velmi dlouhou historií doloženou již v 15. století. Jeho hlasitý a melodický štěkot, který používá na „hlášení" stopy, ho činí ideálním loveckým psem pro lov v těžkém terénu, kde je potřeba psa nejen vidět, ale i slyšet.
Švýcarský honič je staré švýcarské plemeno se silnými loveckými instinkty, loajálním charakterem a velkou oddaností vůči rodině. Je vynikající pro aktivní majitele, kteří mu mohou poskytnout dostatek pohybu a kvalitní výcvik. Jeho krátká srst a odolnost vůči chladu umožňují celoroční pobyt venku, ale rád tráví čas se svou rodinou uvnitř.